Jsem žena.

Co to pro mě znamená ?

Malé zamyšlení nad tím, jak často a kdy se cítím být ženou. Kdy opravdu jsem si vědoma ženství v sobě ?

Prásk… a najednou jsem se cítila nějak úplně jinak. A docela mě to uvědomění překvapilo. Protože jsou to dva úplně rozdílné pocity v těle.

Abych vám to vysvětlila srozumitelně. Občas si přijdu, že jedu jak naprogramovaný robot. Dělám tak nějak všechno automaticky a vůbec se u toho nevnímám. Jako bych byla mimo sebe. Asi je to i normální, že v běžném chodu dne nebo spíš v zápřahu a návalu povinností přepneme na autopilota a jedem. A děláme to poměrně často.

Čím to je ?

Žijeme totiž ve společnosti, která je velmi jangová, to je společnost s převahou mužské energie. Vše kolem nás je nastaveno na výkon, cíl, rychlost, sílu, samostatnost a tohle jsou atributy mužské energie, která pak nedává prostor pro energii ženskou – jin. Protože žena je jin – je to jemnost, lehkost, něžnost, klid a rozvaha. Je to opak jangu. A když je mužství moc, nemá ženství prostor pro vytváření rovnováhy a je to fuška to prostě ustát. Pak na sebe moc tlačíme a dostáváme se do nepohody, nebo i onemocníme.

Ženy to prostě lehké na této planetě nemají !

Mnohdy se cítíme být mužem přesto, že jsme ženy. V západní společnosti je lehké nechat se lapit a přistoupit na tuhle hru, protože jsme součástí takto jangově nastavené společnosti již od raného dětství. Naše maminky a babičky žily tak jak žily a mnohdy nám nedokázaly jít ani ony sami příkladem jak být ženou. O intimních ženských věcech se moc nemluvilo a myslím, že to nás odtrhlo od samotné podstaty co je být žena. Nenaučily jsme se jako ženy ani správně komunikovat s muži. To vše nás dostává do nerovnováhy.

Ale pozor !!! V každé ženě je zároveň částečně muž. A v každém muži je zároveň částečně žena. A je to naprosto v pořádku. Jin nemůže existovat bez jangu. Jedno je zároveň součástí toho druhého. Ale to je zas na další vyprávění.
Určitě poznáte zženštilé muže nebo velmi tvrdé ženy. Je to právě nerovnováhou jinu a jangu v nich.

To byla malá vsuvka s pohledem východní filozofie na věc 🙂

Ale zpět k mé úvaze. Občas se něco stane a já si to uvědomím, že jedu na autopilota. Prostě najednou mi v hlavě svítí kontrolka s otázkou…. kde je tvá ženskost ? Kde je ten úžasný pocit blaženosti ?

Tak se na chvilku zastavím, uklidním se, položím si ruce na srdce a pomyslím na lásku, která do něj proudí. A pak přijde chvíle, kdy jsem plně vědomá sama sebe a plně se cítím. Je to najednou tak překvapivý až opojný pocit. Prochází mnou příval lásky a chuť tancovat, zpívat, smát se a plakat radostí.

Jsem žena – zde si přehraj nahrávku.

Milé ženy. Bez nás by tahle planeta už možná nebyla. Pojďme jí být prospěšné a buďme na sebe jemné a mějme se rady. My jsme láska.

Já si dneska skočím koupit nějaké hezké naušnice. Protože mi to udělá radost a hezky se ozdobím 🙂

Katka G.