Motýli rozhodně jsou tady a teď..
Každý den nám hlavou prolítnou stovky myšlenek, které se většinou týkají obav z budoucnosti nebo neustálého omílání minulosti. Tyto myšlenky nám ale vlastně k ničemu neslouží, jenom nás obírají o čas a o energii, kterou můžeme využít mnohem smysluplnějším způsobem. Necháme-li naši mysl, aby nás ovládala a neustále nám podsouvala další a další podněty, budeme stále cítit ten neklid, nespokojenost a vnitřní rozporuplnost a to i za předpokladu, že budeme mít ideální život. Skvělou práci, rodinu, zdraví,… stále nebudeme šťastní pokud budeme žít v minulosti nebo budoucnosti.
Nemá smysl s myslí bojovat a snažit se ji za každou cenu umlčet. Boj přináší jenom další boj. Naše mysl potřebuje, abychom ji přijali jako naší součást a vědomě ji nasměrovali. Není náš nepřítel, je to nástroj a záleží jen na nás jestli využijeme jeho potenciál nebo se jím necháme ovládat. Když naší mysli vědomě udáme směr, sama se uklidní. Nejjednodušším řešením, jak zklidnit rozbouřenou mysl, je nechat ji pozorovat náš vlastní dech nebo začít vnímat okolí všemi smysly. Když se mysl rozeběhne jinam, jemně ji přivést zase zpátky.
Žít tady a teď znamená být plně přítomen v daném okamžiku. Během jídla nemyslet na práci, ale vnímat chuť jídla a vychutnávat si každé sousto. Při chůzi vnímat zem pod nohama, prohlížet si krásu přírody okolo, užívat si zpěv ptáků a nadechovat se čerstvého vzduchu z plných plic. Nechat vítr rozcuchat vám vlasy a nastavit tvář slunečním paprskům. Být tady a teď znamená vnímat a nasávat život všemi smysly. Je to jediný způsob, jak nepromrhat svůj život a být opravdu šťastný.
“Lidé obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a tak nežijí ani v přítomnosti ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom umřou bez toho, aby před tím žili.” Dalajláma
Všimněte si malých dětí, ty ani nic jiného než tady a teď neznají, žijí naplno a jediné co pro ně existuje, je právě ten probíhající okamžik.
“Jednoho dne se probudíš, a zjistíš, že už ti nezůstal žádný čas na to, abys dělal věci, které jsi vždycky chtěl dělat. Dělej je TEĎ.” Paulo Coelho